Dne 19.6. 2007
to byla pánička na praxi od školy. Její teta tenkrát měla na krámě v Teplicích v ZOO EXOTIC právě mě a moje sourozence. Já byl nejčilejší a taky nejzlobivější. Tento den se mi stal osudovým. Moje pánička s páničkem se rozhodli, že si pořídí spolu štěňátko shih-tzu, protože týden před tím měli jedno štěňátko na hlídání a nějak se zamilovali do této rasy. Páničce se stýskalo po jejím prvním rodinném pejsku rasy rotwajler jménem Deysi 1. Která na stáří umřela. Když teta Káťa vyzvedla páničku z praxe, tak už nás všechny měla v autě. Po otevření dveří jsem uviděl páničku, tak jsem se rozběhl se sourozenci právě k ní. Já byl s mojí sestrou jediný z vrhu barvy kávové. Pánička chtěla spíše fenečku, ale udělal jsem na ní svoje hnědé smutné oči a už věděla, že si vezme mě.
Když jsme přijeli domů, tak všichni ze mě byli unešeni. Byl krásný den a tak mě moji páničkové vzali na velkou zahradu k páničkovo rodičům. No po pravdě na betonu chůze mi dala ještě dost zabrat, tak mě museli nosit, ale v měkkoučké travičce jsem vždy udělal jeden krok a hned jsem hapal. Vůbec mi to něšlo, ale jak běžel čas začal jsem v ní běhat jakoby nic.
Pac a pusu
Váš Maxík